Protektorát vře, kdo ho zkrotí?

Po 22. červnu 1941 česká veřejnost jen špatně skrývala nadšení - očekávala, že Hitlerovo tažení na Sovětský svaz skončí krachem, a doufala v brzký konec třetí říše a celé války.

Válečné spojenectví Churchilla se Stalinem oživilo snahy o sjednocení domácího odboje. Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) obnovily v letních měsících roku 1941 jednání s 2. ilegálním ústředním výborem komunistické strany o společném postupu. Edvard Beneš v depeši z července 1941 žádal, aby ve jménu konečného vítězství byly odloženy programové různice. Pokládal za žádoucí "jednotnou frontu národní" - bude-li KSČ respektovat exilovou vládu.
Uvnitř ÚVOD se prosadila snaha přetvořit jej v Ústřední národně revoluční výbor Československa, k němuž se koncem září přihlásila i komunistická strana. Do společného prohlášení ze září 1941 o jednotě boje proti nacismu ovšem prosadila výzvu k zakládání revolučních národních výborů. Bezprostředně poté však zásahy gestapa tvrdě postihly všechny odbojové složky. Jedinou akcí připravenou společně se zahraničním odbojem a českým vysíláním BBC tak byl bojkot tisku od 14. září.

Aktivizace odboje po přepadení Sovětského svazu vedla k rozvinutí různých forem odporu. Mezi dělnictvem silně rezonovalo heslo "pracuj pomalu", odmítaly přesčasy, ve zbrojovkách došlo k poškozování strojů, byly organizovány stávky.
Tyto akce byly organizovány jako protest proti zhoršující se zásobovací situaci, rostoucím cenám a nízkým mzdám.
Gestapo zaregistrovalo i řadu menších akcí, v červenci jich bylo zaznamenáno 31, další měsíc 52 a v září 86. Akce se zaměřovaly zejména na zařízení železnic a pošt. Nejčastěji docházelo k přeřezávání hadic brzdových spojek vagonů až po vykolejení vlaků. Největší akcí bylo zapálení skladu pohonných hmot se 100 000 litry benzínu, petroleje a olejů v Náchodě.

Okupační bezpečnostní aparát tak přistoupil k opatřením. Obyvatelstvo měly zastrašit zveřejňované zprávy o popravách za sabotáže. Na poradě u říšského protektora 16. 9. 1941 označily situaci za velmi vážnou. Obávaly se dalších akcí, a požadovaly proto spolu se státním tajemníkem Karlem H. Frankem "drakonická opatření".
Ta ale von Neurath odmítal a čekal na pokyny od Hitlera. Frank došel k závěru, že přichází jeho chvíle, aby se stal vládcem protektorátu. Bez Neurathova vědomí vědomí odjel do Východního Pruska a byl přijat ve Vlčím doupěti.
Hitler s potřebou ostrého kurzu v protektorátu souhlasil. K Frankovou zklamání se však vůdce rozhodl vyslat do Prahy jako zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha.

Proč si Hitler nevybral Franka? Tento sudetský Němec, vzdor svému stále sílícímu postavení v protektorátu, jednoduše naprosto nemohl v nacistické říšské hierarchii konkurovat pozici, kterou zastával Heydrich - říšský Němec, šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, Sicherheitspolizei a Sicherheitsdienstu.
R. Heydrich byl člověk, který stál nad vnitřní bezpečností říše a vedl její bezpečnostní aparát.
Heydrich přijel do Prahy 27. 9. S jasnou Hitlerovou direktivou: "Zajistit v tomto prostoru jednoznačně a se vší tvrdostí , aby obyvatelstvo, pokud je české národnosti, pochopilo, že se nelze vyhýbat realitě příslušnosti k říši a k poslušnosti vůči ní".

Zdroj: Lidové noviny, datum vydání: 26. 5. 2017